Michal Pavlíček
10. 11. 2008
Michal Pavlíček
Když se v polovině sedmdesátých let na české profesionální scéně objevil dvacetiletý kytarista Michal Pavlíček, jakoby to předznamenalo nástup generace, která sebou přinášela nový a širší pohled na hudbu. Pavlíček představoval vyhraněný typ muzikanta, který se přirozeně pohybuje v současných světových trendech a zároveň od počátku své dráhy nepřestává ani na chvíli hledat další možnosti výrazu. Hráčskou virtuozitu pojí přirozeně s vlastním autorským přístupem a pohybuje se volně v rocku, ve fusion i v projektech divadelních nebo filmových (Pavlíček ostatně také vystudoval filmovou fakultu Akademie musických umění FAMU).
V roce 1981 natáčí první autorsko-interpretační album tria Horký dech (kytara, vokál, a bicí). O rok později stojí vedle Michaela Kocába v čele skupiny Pražský Výběr, která se stala zakrátko legendou. První album kapely (Straka v hrsti) obsahuje originální, stylově těžko zařaditelnou hudbu s prvky new wave i fusion. Šlo o bizardní karikaturu a reakci na politické represe, které značně zesílily po vzniku opozičního hnutí Charty 77, s níž se do značné míry identifikovala určitá část umělců alternativní kultury. Po dvou letech existence byl také Pražský výběr na čele seznamu zakázaných skupin a zmíněné debutové album spatřilo světlo světa až v období pokročilé perestrojky v roce 1988. Existovalo však mezi fanoušky v tisících exemplářů na neoficiálních kazetách jako doslova kultovní záležitost. Po pádu komunistického režimu bylo mimo jiné kritiky vyhlášeno druhou nejlepší deskou za uplynulých třicet let.
Pavlíčkův vklad do skupiny byl nemalý: psal, aranžoval, nahrával kytarové vrstvy i basové party, zpíval, podílel se na textech. Pražský výběr se stal jedním ze symbolů resistence proti totalitě. Na rozdíl od většiny ostatních skupin, které se pohybovaly v undergroundu, přicházel nejen se srozumitelným poselstvím v textech a ve výrazu, ale vždy také s co nejdokonalejším provedením a udržoval si suverénně pozici v čele moderního fusion rocku.
V nedobrovolné pauze Pražského výběru která trvala plné čtyři roky ,se Michal Pavlíček věnoval nejrůznějším projektům. Mimo jiné složil, natočil a produkoval vysoko ceněné album Rány zpěvačky Zuzany Michnové. Když s příchodem glasnosti do jisté míry pominulo embargo na osobnosti Pražského výběru, sestavuje Pavlíček v roce 1986 skupinu Stromboli, se kterou shrnuje svůj dosavadní hudební vývoj. První čtvrtina dvojalba Stromboli je live intrumentálního tria, další dvě části obsahuje základní repertoár skupiny, postavený na netradičním vokálním projevu Báry Basikové (také s použitím básní Christiana Morgensterna), poslední čtvrtina je směsicí rockových songů s různými interprety. Stromboli je Pavlíčkův hudební obraz, jde o klíčové album z něhož lze slyšet podstatu jeho tvorby. Později ještě Stromboli natáčí album Shutdown (v angličtině) a po něm Pavlíček končí spolupráci s Bárou Basikovou.
V roce 1986 také dochází k dlouho očekávanému obnovení Pražského výběru, což dokumentuje velmi úspěšné druhé album skupiny, která absolvovala comebackové turné. Na počátku roku 1989 se začíná realizovat i celovečerní film Pražského výběru Pražákům těm je tu hej, crazy o neobyčejné historii skupiny ve vypjaté době. Film byl ovšem dokončen až po "sametové revoluci" , v níž Pavlíčkův partner Michael Kocáb sehrál významnou roli a později se jako poslanec zasadil o odchod sovětských vojsk z tehdejšího Československa, nejrychlejší ze všech bývalých moskevských satelitů. K této významné události uspořádal Pražský výběr turné vrcholící velkým koncertem pod názvem Adieu C.A. (Sbohem Ruské armádě), kterého se účastnil i prezident Václav Havel a na kterém vystoupil jako host také Frank Zappa. Balónem před koncertní halou symbolicky odletěl tehdy v červnu 1991 poslední okupační voják, velitel ruské posádky.
Michal Pavlíček se mimo koncertní činnosti věnoval také různým autorským projektům. Je podepsán pod řadou krátkých i celovečerních filmů (např. Proč režiséra K. Smyczka o fanatických a násilnických fotbalových fanoušcích). Napsal a s kontrabasistou Miroslavem Vitoušem natočil hudbu k baletu Minotarus na námět Fridricha Durrenmatta v inscenaci divadla Laterna Magika (1989), vytvořil scénickou hudbu pro výstavu Expo 1992 v Seville (CD Imagination), s Kocábem vydal improvizační album Black Light (1990),v roce 1996 skládá hudbu k šestidílnému "televiznímu románu" Konec velkých prázdnin.
V roce 1993 vychází první album jeho instrumentálního tria Big Heads, obsahující osobité fusion s některými prvky českého folklóru a postavené na Pavlíčkově autorském rukopisu i jeho kytarovém mistrovství.
Podílí se na dvou albech poprockové formace B.S.P., přičemž to druhé (1994) dobývá hitparádové žebříčky a Pavlíčkova skladba Země vzdálená v podání Kamila Střihavky je jednou z nejúspěšnějších českých písní devadesátých let. Produkuje a píše album zpěvačce Monice Načevě (Možnosti tu jsou, 1995), atd.
Od roku 1995 má vlastní televizní pořad Na kloboučku, kde se k scházejí k live sessions nejvýraznější rockové i jazzové persóny české scény.
V roce 1996 dochází k oživení Pražského výběru. Vychází reedice kompletní diskografie skupiny, která absolvuje velké turné po republice a v Praze vyprodává největší sportovní halu, o což se po roce 1989 žádná tuzemská kapela ani nepokusila.
Michal Pavlíček, obdivovaný kytarový mág, skladatel svérázných hříček i autor introvertních rockových opusů, stejně jako melodicky silných působivých balad, skladatel se zcela původním rukopisem, vyhledávaný producent i mentor mladých hudebníků, je široce respektovanou individualitou, což konečně dokumentuje i řada vítězství a ocenění v odborných anketách.
V roce 1981 natáčí první autorsko-interpretační album tria Horký dech (kytara, vokál, a bicí). O rok později stojí vedle Michaela Kocába v čele skupiny Pražský Výběr, která se stala zakrátko legendou. První album kapely (Straka v hrsti) obsahuje originální, stylově těžko zařaditelnou hudbu s prvky new wave i fusion. Šlo o bizardní karikaturu a reakci na politické represe, které značně zesílily po vzniku opozičního hnutí Charty 77, s níž se do značné míry identifikovala určitá část umělců alternativní kultury. Po dvou letech existence byl také Pražský výběr na čele seznamu zakázaných skupin a zmíněné debutové album spatřilo světlo světa až v období pokročilé perestrojky v roce 1988. Existovalo však mezi fanoušky v tisících exemplářů na neoficiálních kazetách jako doslova kultovní záležitost. Po pádu komunistického režimu bylo mimo jiné kritiky vyhlášeno druhou nejlepší deskou za uplynulých třicet let.
Pavlíčkův vklad do skupiny byl nemalý: psal, aranžoval, nahrával kytarové vrstvy i basové party, zpíval, podílel se na textech. Pražský výběr se stal jedním ze symbolů resistence proti totalitě. Na rozdíl od většiny ostatních skupin, které se pohybovaly v undergroundu, přicházel nejen se srozumitelným poselstvím v textech a ve výrazu, ale vždy také s co nejdokonalejším provedením a udržoval si suverénně pozici v čele moderního fusion rocku.
V nedobrovolné pauze Pražského výběru která trvala plné čtyři roky ,se Michal Pavlíček věnoval nejrůznějším projektům. Mimo jiné složil, natočil a produkoval vysoko ceněné album Rány zpěvačky Zuzany Michnové. Když s příchodem glasnosti do jisté míry pominulo embargo na osobnosti Pražského výběru, sestavuje Pavlíček v roce 1986 skupinu Stromboli, se kterou shrnuje svůj dosavadní hudební vývoj. První čtvrtina dvojalba Stromboli je live intrumentálního tria, další dvě části obsahuje základní repertoár skupiny, postavený na netradičním vokálním projevu Báry Basikové (také s použitím básní Christiana Morgensterna), poslední čtvrtina je směsicí rockových songů s různými interprety. Stromboli je Pavlíčkův hudební obraz, jde o klíčové album z něhož lze slyšet podstatu jeho tvorby. Později ještě Stromboli natáčí album Shutdown (v angličtině) a po něm Pavlíček končí spolupráci s Bárou Basikovou.
V roce 1986 také dochází k dlouho očekávanému obnovení Pražského výběru, což dokumentuje velmi úspěšné druhé album skupiny, která absolvovala comebackové turné. Na počátku roku 1989 se začíná realizovat i celovečerní film Pražského výběru Pražákům těm je tu hej, crazy o neobyčejné historii skupiny ve vypjaté době. Film byl ovšem dokončen až po "sametové revoluci" , v níž Pavlíčkův partner Michael Kocáb sehrál významnou roli a později se jako poslanec zasadil o odchod sovětských vojsk z tehdejšího Československa, nejrychlejší ze všech bývalých moskevských satelitů. K této významné události uspořádal Pražský výběr turné vrcholící velkým koncertem pod názvem Adieu C.A. (Sbohem Ruské armádě), kterého se účastnil i prezident Václav Havel a na kterém vystoupil jako host také Frank Zappa. Balónem před koncertní halou symbolicky odletěl tehdy v červnu 1991 poslední okupační voják, velitel ruské posádky.
Michal Pavlíček se mimo koncertní činnosti věnoval také různým autorským projektům. Je podepsán pod řadou krátkých i celovečerních filmů (např. Proč režiséra K. Smyczka o fanatických a násilnických fotbalových fanoušcích). Napsal a s kontrabasistou Miroslavem Vitoušem natočil hudbu k baletu Minotarus na námět Fridricha Durrenmatta v inscenaci divadla Laterna Magika (1989), vytvořil scénickou hudbu pro výstavu Expo 1992 v Seville (CD Imagination), s Kocábem vydal improvizační album Black Light (1990),v roce 1996 skládá hudbu k šestidílnému "televiznímu románu" Konec velkých prázdnin.
V roce 1993 vychází první album jeho instrumentálního tria Big Heads, obsahující osobité fusion s některými prvky českého folklóru a postavené na Pavlíčkově autorském rukopisu i jeho kytarovém mistrovství.
Podílí se na dvou albech poprockové formace B.S.P., přičemž to druhé (1994) dobývá hitparádové žebříčky a Pavlíčkova skladba Země vzdálená v podání Kamila Střihavky je jednou z nejúspěšnějších českých písní devadesátých let. Produkuje a píše album zpěvačce Monice Načevě (Možnosti tu jsou, 1995), atd.
Od roku 1995 má vlastní televizní pořad Na kloboučku, kde se k scházejí k live sessions nejvýraznější rockové i jazzové persóny české scény.
V roce 1996 dochází k oživení Pražského výběru. Vychází reedice kompletní diskografie skupiny, která absolvuje velké turné po republice a v Praze vyprodává největší sportovní halu, o což se po roce 1989 žádná tuzemská kapela ani nepokusila.
Michal Pavlíček, obdivovaný kytarový mág, skladatel svérázných hříček i autor introvertních rockových opusů, stejně jako melodicky silných působivých balad, skladatel se zcela původním rukopisem, vyhledávaný producent i mentor mladých hudebníků, je široce respektovanou individualitou, což konečně dokumentuje i řada vítězství a ocenění v odborných anketách.